Investície do collectibles (Radek Novák)

Tentokrát vám prinášam po dlhšom čase článok s hosťom. Teraz ním bude Radek Novák. Keď sme začali spoločnú online debatu, prezradil mi, že sa venuje investovaniu do zberateľstva. Zaujalo ma, prečo si vybral práve tento sektor a čo je na ňom zaujímavé. A to sa dozviete v tomto článku.

Predpokladám, že táto téma zaujme aj vás. Tento článok sa zameria na teoretickú časť zberateľstva. Ale za to užitočnú. Tak sa pustite do čítania!

Radek, čo vlastne patrí medzi alternatívne investície?

Já sem řadím vše, čemu se vyhýbá investiční mainstream. Produkty, které nejsou masově nabízeny trhem a ani hromadnou propagací. Především ale sběratelské předměty, jako jsou raritní poštovní známky, mince, historická auta, investiční alkohol, staré tisky apod.

Prečo by mal vlastne investor investovať do alternatívnych investícií, keď napríklad akciové trhy spravili za rok 2021 výnos cez 20 %?

A proč ne? Dívám se na to následovně – základní investiční produkty (akcie, dluhopisy, nemovitosti, …) zde s námi budou asi navždy. Je to klasika, investuje do nich téměř každý investor a jsou často trhem nabízeny. Tyto produkty si procházejí svými cykly, cena se většinou pohybuje na takové sinusoidě – nahoru, dolu, nahoru, dolu apod. Kromě tedy nemovitostí a pozemků, ty bývají, až na výjimky, více v klidu. Některé z nich občas spadnou, aniž by trh vůbec zaregistroval, že to je nenávratný pád. Protože prostě nevidí detaily v pozadí. A řekněme si to na rovinu – ty detaily v pozadí nevidí běžný člověk. Ty vidí jen majitelé firem, jejichž akcie se obchodují. Minulost ovšem ukázala, že často ani majitelé a představenstva těch největších firem, které mají na sledování trhu celé armády poradců a právníků ten trh ve skutečnosti neznají, nebo nevědí, co se v jejich společnosti děje. 

Určite je to podľa Vás tak?

Ok, můžeme si uvést pár příkladů. Nokia – býval to akciový blue chip, leader trhu, sázka na jistotu, většina trhu to doporučovala. Jenže zaspali vývoj a během pár měsíců (!!!) je převálcoval Apple. A historie se opakuje. Kdo z nás ví, zda již někde v pozadí nevzniká nový produkt, který zase během pár měsíců převálcuje dnešní blue chip Apple? Nikdo! 

Další příklad – Eastman Kodak – svého času jednička ve foto průmyslu. Zaspal nástup digitálu a kde je dnes tato sázka na jistotu? Wirecard? Evergrande? Řetězec videopůjčoven Blockbuster? Worldcom? Hypoteční krize z let 2008-2009? To už zde vše bylo i ve dvacátém, devatenáctém a dokonce 18. století!

Myslíte si, že nemůže zkrachovat Tesla? Co když za rok někdo přijde s převratným vynálezem a auta budou jezdit na vodík nebo já nevím na co místo na elektřinu? To neví ani Elon Musk!

Abychom si rozuměli – já nejsem nepřítelem akcií. Akcie patří k pilířům investování. Jen se snažím otevřít oči všem fanatikům, kteří pro svoji zaslepenost nevidí nic jiného. Kteří nevidí, že nejen jejich oblíbené S&P 500 dokáže udělat dlouhodobě 10 % ročně, ale i sběratelské předměty to umí a možná že i s menším rizikem. Někdy je dobré vystoupit out of the box.

Ako teda tie alternatívne investície fungujú?

U nich je to trochu jinak. Za prvé, díky své „roztříštěnosti“ nejsou manipulovatelné. Shortování? Nesmysl, to zde prostě nefunguje. Ale asi největší výhoda je ohromný a hlavně dlouhodobý (u mnoha produktů více než 100 let!) převis poptávky nad nabídkou. To žádné akcie, dluhopisy nebo třeba i zlato či diamanty nedokážou zaručit.

A máte napríklad nástroje, ako určiť ich hodnotu? Nejaká minca je iba kúsok kovu, známka je iba kúsok papiera…

Jistě, a jakou hodnotu má třeba automobilka Rivian, která v roce 2021 vybrala na NASDAQ 11,9 miliard USD, a přitom do té doby dodala jen 42 aut? OK, stojí za nimi částečně Amazon, který tam bude „vyrábět sám pro sebe“, ale co dál? Vždyť ještě nic nepředvedli.

Jenže ty sběratelské předměty za sebou mají už stovky let cenového růstu. To je prostě skutečnost. Nevím, co by se muselo stát, aby se lidé přestali obklopovat těmito raritními předměty. Mnozí to berou jako společenský status.

Aha, zaujímavý úsudok.

No ano, společenský status. Víte, výpisem z účtu cenných papírů fakt nikoho neoslníte, to je nuda… ale pokud máte doma na zdi dílo od Picassa – levnější kusy se dají koupit bez problémů i v ČR a v žádném případě nestojí miliony, nebo v šuplíku poštovní známku, kterou předtím vlastnil třeba Baron Rothschild nebo John du Pont (ano, ten, kterému patřila firma du Pont), exemplář, kterého jsou jen dva kusy na světě, jeden máte vy a druhý má ve své sbírce britská královna, tak tím už dokážete udělat dojem. A lidé dělají dojem rádi. Prostě frajeřinka. 

A je zajímavé, že na západ od nás jsou investice do sběratelských předmětů mnohem více rozšířené. Především v USA, investičním centru světa je tento trh ohromný! Známky, mince, sportovní memorabilia, kartičky, komiksy, historická auta a já nevím co ještě tam najdeme opravdu ve velkém! V tomto je naše část Evropy opravdu stále hodně pozadu, vůbec nám nedochází ten potenciál. 

Podobné to je s různými startupy a podobně – podívejte se, jak to funguje v USA. Někdo má myšlenku, udělá start-up a v pohodě naraisuje peníze. U nás tato kultura stále chybí, investoři jsou strašně zaslepení, nejsou schopni sundat klapky z očí a podívat se kolem. Ale to odbíhám od tématu.

Pekný pohľad na situáciu. Niečo na tom bude. Koľko percent voľného kapitálu je podľa Vás v poriadku investovať do alternatívnych investícií?

Záleží to na investorovi. Já ukládám své volné finance pouze do alternativ, protože s nimi mám skvělé zkušenosti. Pro ostatní investory mohu jen doporučit, aby se řídili základní poučkou investování, a to je DIVERZIFIKACE. Mnozí investoři a poradci toto slovo nechápou a myslí si, že investiční diverzifikace je, když nedám vše do akcií Coca-Coly, ale koupím k tomu akcie ještě jiných firem. To je ale špatně. Diverzifikovat je potřeba do různých produktů – akcie, nemovitosti, komodity, sběratelské předměty, a kdo má rád horskou dráhu, tak klidně i kryptoměny. Proč ne. Podle mě je ideální tak 5 směrů a vše klidně po 20 %. Každý to má ale jinak a neexistuje žádný ideální poměr. Kdo tvrdí opak, tak se jen snaží prosadit „své“ produkty. A hlavně doporučuji investovat – a to do čehokoliv – jen tolik, kolik mohu postrádat.

Ide vlastne o krátkodobú, strednodobú alebo dlhodobú investíciu?

Jak se to vezme. Jeden sběratel mi nedávno vyprávěl, že koupil jistý raritní předmět, zmínil se o tom jinému sběrateli, a ten ho od něj obratem koupil s 30% přirážkou. To je ovšem náhoda, které se ale stávají. Já osobně to mám jako dlouhodobou investici a dle mých informací to tak má většina lidí.

Důvod je zřejmý – v momentě, kdy investor potřebuje peníze, tak se na prvním místě zbavuje všeho, co může kdykoliv rychle znovu získat. Sem patří především všechny finanční instrumenty (akcie, dluhopisy atd). Ty si mohu obratem kdykoliv zase koupit. Jenže raritní poštovní známku, kterých existuje jen 10 kusů, obratem prostě znovu nezíská. Taktéž vzácný obraz, který má na zdi, zvykl si ho každý den vidět, z té zdi prostě nesundá.

Ukažme si jedno konkrétní celkem rychlé zhodnocení. Níže zobrazená známka za rok vydělala 90 procent. Jedná se o tzv. 10 K Znak na žilkovaném papíru, úzký formát, s přetiskem Pošta Československá 1919 II. typu.Exemplář byl zakoupen v únoru 2020 v aukci ve Spojených státech za 24 780 dolarů (včetně aukční provize), což bylo v přepočtu zhruba 570 tisíc korun. V květnu 2021, tedy o pouhý rok později, byla tato známka prodána v české aukci a její cena se vyšplhala na 1,09 milionu korun, v přepočtu 52 400 dolarů. Slušné, ne? Upozorňuji ale, že to byl velmi atypický obchod, takovýto zisk vám neudělá každá známka.

Zadní strana známky zobrazuje množství razítek zkušebních znalců potvrzujících pravost této rarity.

Čo ak by ale nastal požiar alebo krádež? Máte skúsenosti aj s poistením týchto vecí?

Zcela bezproblémové. Veškeré sběratelské předměty a sbírky se nechají pojistit téměř u kterékoliv pojišťovny. Já již žil v několika zemích od Čech, přes Rumunsko, Německo až po Rakousko a nikde s tím není problém.

Keď už sme pri čiastke, tak akú do nich odporúčate investovať?

Pouze takovou, kterou si mohu dovolit postrádat. Pro někoho to je 10 000 Kč, pro jiného třeba milion. To samé ale platí i pro jakékoliv další investice, nejen ty alternativní.

Čo si myslíte napríklad o Portu Gallery a podobných platformách?

Podle mě to je skvělá příležitost pro drobné investory, jak profitovat na růstu cen raritních sběratelských předmětů. Raritní historické auto za 5 mega si nemůže dovolit každý. Přes platformy typu Portu Gallery si jeho podíl může koupit i ten nejchudší investor, nechá se tam investovat už od 1 koruny!

Portu Gallery tam má poradce, kteří jsou specialisté v jednotlivých segmentech a vědí, co je vhodné nakoupit. Jinak by to nemohlo fungovat. A zatím se to vyvíjí celkem dobře, některé produkty už se ziskem pro investory prodali. Ale i oni to vidí jako dlouhodobou investici.

Čo hovoríte na zberateľské predmety a finančné inštitúcie (banky, poisťovne, fondy,…)?

Je všeobecně známo, že mnohé tyto instituce do sběratelských předmětů investují již desítky a stovky let. Snad každá významná banka nebo pojišťovna má například svoji sbírku umění. To ví každý. Myslíte si, že by do toho ukládaly milióny korun, kdyby se domnívaly, že to nemá šanci na zhodnocení? Banky si to umí dobře spočítat, zda ten „jelen v říji“ namalovaný od Franty Vocáska má růstový potenciál, nebo ne.

Ty pokročilejší finanční instituce nabízejí tento typ investic přes private banking i některým svým klientům. Jedná se ale zatím NAŠTĚSTÍ, a to zdůrazňuji a podtrhávám, jen o zanedbatelnou část trhu. 

Prečo našťastie?

Víte, cena sběratelských předmětů z historického pohledu stále jen roste. U většiny z nich je opravdu dlouhodobý převis poptávky nad nabídkou. Vysvětleme si to na mých oblíbených poštovních známkách. 

Například známky Samoa G.R.I. z roku 1914, 3 d. na 25 pf., na které je chyba přetisku – je tam čárka za I (správně má být tečka), jsou v literatuře známy jen 2 kusy. To je za těch více než 100 let od vydání dokonale zdokumentováno. Jenže je to známka bývalé německé kolonie s okupačním razítkem Britského impéria – obojí jsou to země s ohromnou sběratelskou základnou statisíců jedinců, kteří chtějí mít své sbírky kompletní, protože to je základ sběratelství – mít sbírku kompletní. Potřebuji mít všechny známky, která daná země vydala. A pokud některé známky existuje jen třeba 10 kusů, tak mi věřte, že se mezi těmi výše zmíněnými statisíci sběrateli vždy najde pár jedinců, kteří se o daný kousek rádi poperou. Pokud se tedy za jejich života vůbec objeví na trhu. Existují exempláře, které se neobjevili již 50 a více let. Tato známka má například katalogový záznam 5 000 GBP. Pokud ji koupíte za cokoliv pod 2 000 GBP, tak máte skvělou investici. 

Ale zpět k vaší otázce – naštěstí říkám proto, protože pokud by tyto předměty začaly nabízet finanční instituce ve větším množství, tak jejich cena, právě díky absolutnímu nedostatku na trhu - doslova exploduje do závratných výšin. To samé se týká mincí, starých bankovek, historických knih, automobilů atd. Jasně investoři by byli nadšeni, někteří sběratelé také, jiní už méně, protože by si své sbírky už nikdy nedokompletovali.

Proto jsem rád, že to finanční instituce zatím moc neberou v potaz, ačkoliv je to z jejich strany velmi nelogické. 

Radek, ďakujem pekne za zodpovedané otázky a verím, že si tento článok užili aj čitatelia. Prešli sme si teda teoretickou časťou investícií do zberateľstva a v najbližšom článku sa môžete tešiť na ďalšiu časť, ktorá bude viac praktická. O autorovi článku sa viac dočítate na tomto webe: https://www.postovni-znamky.eu.